Židovský templ

Národnostní a náboženská skladba obyvatel byla na Těšínsku pestrá. S Čechy, Poláky a Němci praktikující římskokatolickou a evangelickou víru zde žili také obyvatelé židovské národnosti. Podle sčítání lidu z roku 1910 žilo ve staré Orlové 374 obyvatel židovského vyznání, v Lazích pak 115, v Porubě 33 a v Polské (Horní) Lutyni rovněž 33 obyvatel. Početná část židovského obyvatelstva hovořila německým jazykem, proto byli při sčítáni lidu téhož roku zahrnuti k německé obcovací řeči.

Židé na Orlovsku se usazovali po zrovnoprávnění se společností, a to po roce 1848. Narůstající počet lidí s židovským vyznáním přál ke vzniku orlovského židovského templu (bývá také nazývána jako synagoga). Novorománskou budovu s prvky maursko-orientálního stylu navrhl vídeňský architekt židovského původu Jakob Gartner, jehož portfolio návrhů zahrnovaly nejen synagogy, ale také obytné a veřejné stavby. Jeho kancelář se sídlem ve Vídni a pobočkou v Olomouci nechala postavit např. dodnes dochovanou synagogu v Trnavě, budovu spořitelny ve Šternberku nebo Porodnici císařovny Alžběty ve Vídni.

Židovský templ byl vystavěn pravděpodobně mezi lety 1903 – 1905, nacházela se na ulici s evengelickým kostelem, mezi polskou školou a bývalou sokolovnou, a sloužila k synagogálním bohoslužbám pro praktikování reformního (liberálního) judaismu. Obecně se tento náboženský směr snaží spojovat judaismus s modernou, směrodatné je pouze poselství proroků. Na rozdíl od ortodoxního judaismu praktikuje reformní judaismus kázání v národním jazyce, dochází k přeformulování vybraných modliteb, které neodrážejí obecnou víru. Muži nemusí nosit pokrývku hlavy, do synagogálních bohoslužeb se zavádí instrumentální hudba. Začaly se také stavět modlitebny neoddělující muže od žen. Orlovský templ měl údajně ještě oddělené prostory, muži se scházeli v přízemí, ženy v 1. nadzemním podlaží.

O orlovském židovském templu je dochováno málo informací. Zprávy o něm se dovídáme např. z Brněnských novin, které se roku 1910 zmiňují o vloupání neznámých zlodějů do templu, v němž ukradli cenné stříbrné předměty. Dále víme, že ortodoxní křídlo si roku 1923 postavilo novou menší modlitebnu blízko centra města – odhaduje se, že se ortodoxní židé scházeli v budově mezi ulicemi Bedřicha Smetany a Františka Palackého. O stavbě a vnitřním interiéru templu také postrádáme podrobnější informace. Z dochovaných fotografií pouze vyplývá, že stavba byla dvojpodlažní. Exteriér tvořila bosáž (plastické vyznačení kvádrového zdiva), doplněná pilastry (dekorativními reliéfními plochými prvky představující sloupy) oddělených portály (vchody), rozetami (kruhovými okny) s Davidovou hvězdou a dalšími architektonickými prvky.

Hořkou závěrečnou tečku pro židovský templ si připravili nacisté. Po vyhlášení druhé světové války na počátku září začala německá okupace Orlové a okolí. Židovská politika nacistů postavená na silném antisemitismu měla za následek i vypálení židovského templu. Stalo se tak 14. září 1939 v noci. Předpokládá se, že se dochovaly pouze podzemní části stavby.

Židovský templ náležel během svého působení do fryštátské náboženské obce. V současnosti se ve Fryštátě židovská obec nenachází, nejbližší se vyskytuje v Ostravě-Mariánských Horách.

Věděli jste, že...?

• Jeden z přeživších holocaustu byl známý Žid Robert Sylten narozený v Orlové, který se vždy hlásil k československé národnosti, přestože běžně hovořil německy.

Zajímavá místa v okolí:

• Evangelický kostel – Tabule číslo
• České gymnázium – Tabule číslo
• Orlovské jámy – černouhelné jámy, jáma č. 1 hloubena v roce 1930, jáma č. 2 v roce 1896. Likvidovány zásypem, č. 1 roku 2001, č. 2 roku 1999.
• Jáma Mühsam a bývalá kolonie Mühsam – černouhelná jáma Mühsam (česky Obtížná) mezi lety 1838 – 1896. Konečná likvidace jámy v roce 2001. Naproti jámy stála kolonie Mühsam, jednalo se o kolonii s prvními závodními byty v Orlové. V 50. a 60. letech 19. století zde vzniklo 42 domů s byty pro dělníky, poslední 4 domy byly dostavěny v roce 1907. Kolonie byla zničena postupně do roku 1989.
• Osada Pod lipou – bývalá úřednická osada pod evangelickým kostelem, nacházelo se zde 14 domků z období let 1901 – 1924. V lokalitě našlo své dočasné útočiště také orlovská nemocnice po roce 1968. Bývalý brigádnický domov nemocnice opustila roku 1979, léčebna dlouhodobě nemocných se přesunula do areálu nemocnice v Orlové-Lutyni roku 1988. Dnes je osada zahrádkářskou kolonií.