České gymnázium

Území Těšínského Slezska bylo specifické svou skladbou obyvatel. Vedle Čechů a Němců zde žila nadpoloviční skupina Poláků, s nimiž se vedlo „soupeření“, nejčastěji v oblasti kultury a vzdělání. Nejvíce v této soutěži vyhrávalo polské obyvatelstvo, které mimo jiné založilo v roce 1885 Matici školskou pro těšínské knížectví (oficiálně v polštině Macierz Szkolna dla Księstwa Cieszyńskiego), a teprve o čtyři roky později (1889) Češi založili Matici osvěty lidové pro knížectví Těšínské. Tyto dvě organizace se spolupodílely na vzdělání těšínského obyvatelstva, každá pro občany své národnosti.

Matice osvěty lidové počítala s otevřením českého gymnázia na území Orlové. Za povolení se ve Vídni přimlouval říšský poslanec baron Rolsberg, pro zřízení JUDr. Ferdinand Pelc. Ministerstvo však nehodlalo poskytnout finanční prostředky na výstavbu českého gymnázia. Proto se první sbírka na jeho výstavbu uskutečnila 18. července 1909 v den Národní slavnosti, kde bylo na místě vybráno 4 608 korun od 10 000 lidí. Veškeré peníze ze sbírek byly věnovány Matici osvěty lidové. Z jedné z plakátových výzev o přispění na výstavbu školy se uvádělo, že na staveniště bylo potřeba vynaložit asi 17 000 korun a na samotnou stavbu se zařízením pak 210 000 korun. Financemi přispěla i Ústřední matice školská.

Výstavbu českého reálného gymnázia povolila svým výnosem zemská školní rada v Opavě ze dne 20. září 1909. Před oficiálním povolením se konal zápis do první třídy, přihlásilo se 53 dětí – z toho 14 z Orlové, 21 z Lazů, 2 z Poruby a jeden z Polské (Horní) Lutyně. Prvním ředitelem se stal dosavadní profesor německého těšínského gymnázia Dr. Antonín Landsfeld. Zpočátku výuka probíhala v provizorních prostorách na Kopaninách, později v měšťanské škole v centru města.

14. srpna 1910 došlo ke slavnostnímu položení základního kamene. Výstavba probíhala od 5. května 1911, 7. září byla škola vysvěcena a 17. září téhož roku bylo slavnostně otevřeno levé křídlo. Školní rok byl zahájen divadelní hrou od bratří Mrštíků Maryša a proslovem Vojtěcha Martínka – absolventa Matiční školy v Ostravě, který se později stal známým novinářem, literárním kritikem a spisovatelem, jenž psal o národních a sociálních poměrech na Ostravsku (z jeho nejznámějších děl můžeme uvést například prózu Černá země).

Zároveň probíhaly snahy o zestátnění školy, které se zpočátku zdály nedosažitelné. Proto byl koncem roku 1911 z iniciativy profesorů zřízen Spolek pro podporu chudých žáků, jenž zajišťoval učebnice, levné obědy a finanční půjčky nemajetným studentům. V roce 1914 převzala gymnázium Ústřední matice školská, po 1. světové válce v roce 1919 byla škola převzata státem. Pravé křídlo gymnázia bylo dokončeno v roce 1922. Před budovou stála za první republiky socha československého prezidenta T. G. Masaryka odhalená dva roky před vypuknutím druhé světové války.

V době polské okupace se české gymnázium přetransformovalo na druhé polské gymnázium (první polské gymnázium sídlilo v Orlové-Městě, části zvané Obroky), za 2. světové války se z gymnázia stal učitelský ústav (německy Staatl Lehrerbildungsanstalt), profesoři byli dosazeni z Německé říše. Výuka českého gymnázia byla obnovena po válce.

Po roce 1953 došlo ke stěhování školy celkem čtyřikrát. První stěhování bylo důsledkem schválení zákona o zřízení jedenáctiletých škol. Kvůli tomu se výuka přesunula do základní školy (dříve měšťanské školy) v centru města. Důvodem druhého stěhování byly důlní vlivy – v roce 1960 se škola přestěhovala do dnešní základní školy na ulici Slezské (č. p. 850) v Orlové-Porubě. Potřetí se gymnázium nastěhovalo do uvolněných prostor po základní škole Na Výhodě v Orlové-Lutyni na periferii města v roce 1982. Čtvrté (a tedy prozatím poslední) stěhování proběhlo v roce 1996, konkrétně do nové postavené budovy v současném centru města Orlové-Lutyně na ulici Masarykova třída 1313, kde našla své prostory i Střední odborná škola veřejnosprávní přestěhovaná z Karviné.

Nová budova v centru města je velice architektonicky zajímavou stavbou zpodobňující římské koloseum. Moderní bezbariérovou budovu, kterou navrhli architekti Josef Kiszka a Barbara Potyszová, postavila firma Inženýrské a průmyslové stavby a. s. Praha, závod 07 Třinec. K vybavení školy patří také velká sportovní hala, která slouží k pořádání sportovních akcí a v níž je v provozu také horolezecká stěna. I přes menší problémy, které se vyskytly s novou budovou (jakou bylo např. absence prostorů pro vaření obědů nebo jakou je nepříjemný pobyt ve vnitřních prostorách hlavně v období tropických dnů), zvítězila škola v soutěži Grand Prix architektů o nejlepší stavbu roku 1996.

Škola byla od roku 2003 známá pod názvem Gymnázium a Střední odborná škola Orlová-Lutyně, p. o. V roce 2013 bylo gymnázium v důsledku krajské optimalizace sloučeno s příspěvkovou organizací Obchodní akademie Orlová stojící v centru města a došlo k přejmenování školy na Gymnázium a Obchodní akademie, Orlová, p. o., přičemž výuka na obou budovách byla zachována. V roce 2016 se výuka z budovy Obchodní akademie přemístila do budovy Gymnázia. Orlovské škole se dnes říká zkráceně také GOA Orlová.

Do bývalé budovy gymnázia v Orlové-Městě se nastěhovala učňovská škola. Později opuštěná budova byla kvůli důlním vlivům a chátrání srovnána se zemí v roce 1981.

Významní absolventi školy:

• MUDr. Radim Uzel – gynekolog, sexuolog, politik na regionální úrovni
• PhDr. Miroslav Karas - novinář, reportér a zpravodaj České televize
• Bc. Lenka Pastorčáková – spisovatelka, mluvčí ZOO Praha, bývalá moderátorka a novinářka
• prof. PhDr. Lenka Vaňková, Dr. – profesorka germanistiky na Filozofické fakultě Ostravské Univerzity a předsedkyně Svazu germanistů ČR
• Mgr. et Ing. Iva Kubanková – moderátorka a redaktorka České televize Ostrava
• Mgr. Martin Vrlík - biolog, parazitolog
• Mgr. Petra Rašíková - pedagožka a sbormistryně smíšeného pěveckého sboru ARTEP při GOA Orlová a sbormistryně pěveckého sboru Chorus Ostrava

Školu navštěvoval v letech 1936-38 prof. akad. sochař Stanislav Kolíbal – český sochař a umělec, čestný občan města Orlové

Věděli jste, že...?

• Sbírka v rámci Národní slavnosti dne 18. července 1909 byla pod patronátem (podporou) obcí Orlové, Lazů a Dětmarovic.
• Opavské oznámení o založení školy přišlo ve stejný den, stejně jako vyrozumění souhlasu výstavby s polským gymnáziem.
• Na matiční slavnosti v Orlové dne 14. července 1912, která měla za úkol pokročit k zestátnění ústavu, měl hlavní projev redaktor, dramatik a spisovatel František Sokol-Tůma.
• V současných prostorách školy se v roce 2009 natáčel seriál pro mládež 4teens z produkce České televize Ostrava.

Zajímavá místa v okolí:

• Dělnický dům – Tabule číslo
• Věčný oheň – Tabule číslo
• Evangelický kostel – Tabule číslo
• Židovský templ – Tabule číslo
• Zámecký park a bývalý zámek - Tabule číslo
• Požární zbrojnice – na Bezručově ulici, v blízkosti se nacházelo kino Vlast