Evangelický kostel

Vliv na evangelizaci obyvatelstva na Těšínsku měl piastovský kníže Václav III. Adam Těšínský, který se hlásil k evangelíkům. Benediktinskému řádu dokonce zabavil roku 1561 orlovský kostel a předal ho protestantům, kteří zde působili do roku 1631.

I když ve Slezsku panovaly v pobělohorském období v náboženské oblasti jiné podmínky než v Čechách a na Moravě, postupně i zde došlo k prosazení rekatolizace a pronásledování evangelíků. Jisté uvolnění nastalo roku 1781, a to na základě vydání Tolerančního patentu Josefem II., kdy byla evangelická víra povolena. Tak jako jinde v monarchii, také v Orlové a okolí nešlo až do sklonku 40. let 19. století o plnou rovnoprávnost s katolíky. Například místní katolický farář Metoděj Faster nařizoval protestantským dětem navštěvovat katolickou školu, přičemž ve třídách seděli od ostatních dětí odděleně. Na pohřbech zakazoval účast evangelického zpěváka, od evangelíků vybíral vyšší štolové poplatky (poplatky za liturgické úkony).

První pokus na zřízení vlastního sboru v roce 1827 neprošel, bludovský pastor a ani Arnošt Bludovský z Bludovic s tímto návrhem nesouhlasili. O dvacet let později jim byla vyhrazena část nového hřbitova a Mikuláš Mattencloit jim věnoval dům na zřízení evangelické fary. Vystavěnou zvonici v roce 1857 tvořil zvon po Bludovských, o rok později si evangelíci koupili zvon větší.

K relativnímu zrovnoprávnění evangelíků s římskokatolickou církví dopomohl Protestantský patent z dubna roku 1861. Dne 24. června 1861 byl posvěcen základní kámen kostela, který byl zprovozněn 15. října 1862.

Období 60. až 80. let 19. století přálo orlovským evangelíkům, protože se sbor vnitřně sjednotil a rozšiřoval. K postavenému klasicistnímu kostelu byly pořízeny nové zvony, otevřel se evangelický hřbitov a vícetřídní evangelická škola. Bohoslužby se zde konaly v polském jazyce, přesto dlouho užívali český kancionál od Jiřího Třanovského. Před první světovou válkou se prosadily také české bohoslužby konající se dvakrát měsíčně.

Zvony byly v roce 1916 pro vojenské účely sneseny, jež poté nahradily nové před koncem války. Roku 1921 byly pořízeny varhany, roku 1929 dostal kostel nový oltář. O tři roky později se v blízkosti kostela postavil sborový dům. V období druhé světové války byli pronásledováni polští evangeličtí faráři, do čela orlovského sboru byl postaven německý duchovní.

Původní název církve „Augšpurská evangelická církev ve východním Slezsku v Československu“ z roku 1923 se v roce 1950 přejmenovala na název „Slezská církev evangelická augsburského vyznání“. Církev je známá pod svou zkratkou SCEAV. V roce 1987 byla postavena nová farní budova, po demolici Sborového domu byla za novou farou vystavěna v roce 1989 nová hospodářská budova.

Vzhledem k důlní činnosti byl kostel často opravován (roky oprav naleznete v sekci „Věděli jste, že…?“), evangelický hřbitov ani škola, která se postupně transformovala na Odbornou školu pro ženská povolání a v letech 1951 – 1973 pak na Střední zdravotnickou školu, již nejsou v provozu. Naposledy museli evangelíci opustit kostel v roce 2004 na základě rozhodnutí stavebního úřadu v důsledku poddolování. Církev jednala o možnostech záchrany kostela se společností OKD. V roce 2005 se od uvažované demolice odstoupilo a začala generální oprava.

Kostel je chráněn jako kulturní památka České republiky. Konají se zde vedle bohoslužeb také jiné náboženské a kulturní akce. Mezi populární akce patří SAM – Sraz alternativní mládeže nebo Žehnání motorkářům.

Orlovský sbor SCEAV spadá pod Ostravsko-karvinský seniorát.

Věděli jste, že...?

• Kostel byl za celou dobu své existence opravován nejméně šestkrát, a to v letech 1911, 1950, 1970, 1980, 1985, 2005.
• Při generální opravě kostela v roce 1985 musely být odstraněny varhany. Nahradily je sice starší varhany (které fungují dodnes), nicméně se u nich objevují často vady. Uvažuje se o pořízení nových varhan, které by měly nahradit ty původní. Budoucí nástroj má být vybaven 2 manuály, pedálem, 12 rejstříky, tónovou i rejstříkovou mechanickou trakturou, s celkem 135 tóny.

Zajímavá místa v okolí:

• České gymnázium – Tabule číslo
• Židovský templ – Tabule číslo
• Orlovské jámy – černouhelné jámy, jáma č. 1 hloubena v roce 1930, jáma č. 2 v roce 1896. Likvidovány zásypem, č. 1 roku 2001, č. 2 roku 1999.
• Jáma Mühsam a bývalá kolonie Mühsam – černouhelná jáma Mühsam (česky Obtížná, lidově přezdívaná „Mízam“) mezi lety 1838 – 1896. Konečná likvidace jámy v roce 2001. Naproti jámy stála kolonie Mühsam, jednalo se o kolonii s prvními závodními byty v Orlové. V 50. a 60. letech 19. století zde vzniklo 42 domů s byty pro dělníky, poslední 4 domy byly dostavěny v roce 1907. Kolonie byla zničena postupně do roku 1989.