Dělnický dům

Oblast Orlovska měla bohatou kulturní, sportovní a politickou činnost, kterou se snažili provozovat lidé různého postavení ve společnosti. Politická orientace orlovského obyvatelstva za Rakousko-Uherska a první republiky směřovala doleva. Podporovatelé levice byli zpravidla dělníci a horníci, jichž bylo v roce 1930 podle sčítání lidu celkem přes 2,5 tisíce (asi 64,7 procent) ze čtyř tisíc ekonomicky aktivních obyvatel Orlové.

Významným střediskem této významné skupiny obyvatelstva se stal Dělnický dům na křižovatce dnešních ulic Petra Cingra, Dr. M. Tyrše a Františka Palackého. Původní přízemní domek z roku 1898 zakoupilo družstvo Stowarzyszenie Domu Robotniczego, jež v roce 1908 přestavělo dům na přízemní budovu se společenskými místnostmi a restaurací. Zde se projevovala nespokojenost horníků s pracovními a životními podmínkami. Vedoucí úlohu hornických stávek na přelomu 19. a 20. století měl sociálnědemokratický novinář a politik Petr Cingr, který se také účastnil tzv. táborů lidu (shromáždění sloužící zpravidla k hromadnému protestnímu vyjádření vzniklé situace) na orlovském náměstí. Mimo to se konaly také kulturní akce, konference, výstavy, přednášky. Působil zde také sportovní kroužek Sparta.

26. května 1921 byla v Dělnickém domě založena místní organizace Komunistické strany Československa. Roku 1922 převzal Dělnický potravní spolek Dělnický dům na starost. O 4 roky později spolek přistavěl první patro. Řečnilo zde mnoho známých osobností, např. Petr Cingr, Karol Śliwka nebo Klement Gottwald.

Za významné události Dělnického domu se dá považovat sjezd polského táboru lidu v roce 1911. Odtud započala také Orlovská stávka v roce 1925, která s sebou přinesla 4 oběti. Tyto události jsou popsány v článku níže.

Dělnický dům po roce 1945 sloužil dočasně jako sídlo okresního výboru KSČ. Veškeré kulturní a společenské akce v objektu skončily v roce 1978, kdy byla budova z bezpečnostních důvodů uzavřena. O rok později, v roce 1979, došlo k demolici. Důvod byl stejný jako u všech tehdy demolovaných objektů – poddolování.

Polský tábor lidu v roce 1911

26. března 1911 byl svolán do Dělnického domu polský tábor lidu (polské protestní shromáždění), aby protestoval proti údajným českým násilnostem při sčítání lidu. Podle jeho vyjádření mělo dojít ke „krádeži 50 tisíc polských duší.“

Nepokoje se začaly vyskytovat již 19. února téhož roku v Orlové, kdy schůze probíhala při řečnění polského poslance Regera. Tehdy česky psaný týdeník Obrana Slezska, jehož redakce sídlila v Orlové, shledal řeč za nepřipravenou, neprávem urážlivou na Čechy. Další schůze polského táboru byla sjednána opět v Orlové, a to v Dělnickém domě, poté, co německé listy varovaly Poláky před sjezdem v Těšíně.

Schůze začala již v 10 hodin dopoledne namísto ohlášených 15:00 hodin. Dělnický dům byl obsazen polskými delegáty (údajně také některými profesory orlovského polského reálného gymnázia spolu se studenty z Těšínska), kteří se snažili nepouštět Čechy dovnitř. Po 14:00 hodině došlo k násilnostem, kdy Poláci začali mlátit do Čechů. Účastníci krvavého incidentu byli zatčeni.

Orlovská stávka 4. dubna 1925

Přelom března a dubna roku 1925 se nesl v duchu dělnické stávky na Ostravsku organizované Komunistickou stranou Československa a Rudými odbory. Plakát z 30. března 1925 uváděl, že se do všeobecné stávky zapojují horníci, kovodělníci a lučebníci (pracovníci chemických závodů) za zvýšení mezd.

Z orlovského Dělnického domu 4. dubna 1925 vyšel průvod na orlovské náměstí, aby uspořádal Orlovskou stávku. Účast byla vysoká. Ke stávce se dostavilo také policejní četnictvo, aby zajistilo pořádek. Nicméně mezi četníky a zástupem vznikly nepokoje. Při střelbě četníků do lidí padly čtyři oběti – horníci Pavel Heřík a Jan Valovič, dělnice Marie Petrová a tříměsíční chlapec Jindřich Pfeffer, který byl zastřelen v náručí matky přes otevřené okno blízkého domu. Stávka na Ostravsku skončila o dva dny později.

Památku na tuto smutnou událost dodnes připomíná památník obětem stávky na Starém náměstí v Orlové-Městě.

Věděli jste, že...?

• Mezi série přednášek pořádaných v Dělnickém domě patřily přednášky vysokoškolských učitelů v říjnu 1913. Jedna přednáška stála 40 haléřů na osobu, studenti a dělníci platili 20 haléřů (pro představu, horník na Nové jámě si na tehdejší dobu vydělal v průměru 4 koruny a 11 haléřů za směnu).
• V Dělnickém domě proběhla před 1. světovou válkou manifestace za zřízení druhé české univerzity v Brně.
• 15. února 1930 vystoupil tehdejší komunistický poslanec Klement Gottwald na balkonu Dělnického domu, kde byl zatčen před zraky několika set horníků. Později ho policejní komisařství v Karviné díky poslanecké imunitě propustilo.
• V případě polského táboru lidu týdeník Obrana Slezska uvedl, že Poláci měli napadnout Čechy za pomocí boxerů, nožů, okovaných holí s bodci a sekerkami. Týdeník také psal o nedůvěryhodné interpretaci polského sociálního demokrata Daszyńskiego a kritizoval nečinnost Petra Cingra proti útisku, na který prý jen nečinně nahlížel z okna.

Zajímavá místa v okolí:

• Věčný oheň – Tabule číslo
• České gymnázium – Tabule číslo
• Polské gymnázium Juliusze Słowackiego – Tabule číslo
• Husův dům – Tabule číslo
• Zámecký park a bývalý zámek – Tabule číslo
• Bývalá hlavní třída (ul. Petra Cingra) – dřívější názvy hlavní třídy: Haupt Straße, Masarykova třída, Piłsudskiego ulica, Adolf Hitler Straße, Gottwaldova třída
• Požární zbrojnice – na ul. Bezručova, sídlo Sboru dobrovolných hasičů Orlová-Město
• Bývalá orlovská pošta – bývalý poštovní a telegrafní úřad v Orlové, sídlil na ul. Františka Palackého (asi 200 metrů od křižovatky bývalého dělnického domu), za poštou svého času sídlila i obchodní akademie (budova srovnána se zemí).
• Bývalá orlovská vodárna – napravo od bývalé orlovské pošty; dnes podnikatelská činnost