Kostel

Podoba současného římskokatolického farního kostela pochází z roku 1905, vznikl přestavbou původního gotického kostela z roku 1466, z nějž zůstal zachován presbytář. Slavnostní posvěcení se konalo 23. října 1906. Jméno získala sakrální stavba na základě svátku narození Panny Marie, který se slaví 8. září, protože v ten den roku 1903 byl položen základní kámen na její výstavbu.

Kostel slouží plně svému účelu. Spadá pod ostravsko-opavskou diecézi, římskokatolická farnost v Orlové má sídlo na ulici Lidické 770, hned nalevo od schodiště. Kostel je nazýván také jako „Slezské Hradčany“. Spolu se schodištěm, sochami a ohradní zdí je památkově chráněný od roku 1958.

Architektura

Jedná se o trojlodní chrám s transeptem (příčnou lodí) stojící na návrší, jež je ohrazený ohradní zdí. Ve dvou věžích visí 4 zvony, původně se ve věžích nacházelo 6 zvonů. 2 původní zvony pochází z let 1435 a 1534 a nachází se v jižní věži. Další zvony (sv. Martina a sv. Barbory) byly posvěceny v roce 2010 a umístěny v severní věži namísto původních tří, které byly pro válečné účely sejmuty v roce 1942.

Na příčné lodi kostela, ke které vede schodiště na pravou stranu, se nachází původní znak Orlové. Hlavní vchod je ovšem situován od schodiště vedeného doleva, mezi dvěma věžemi, nad hlavním vchodem je umístněný znak benediktýnů. Omítka je řešena kvádrovou bosáží (plastickým vyznačením kvádrového zdiva).

Interiér: v presbytáři (kněžišti), nejstarší části kostela, se nachází oltář z konce 15. století. Uprostřed oltáře je vyobrazena Panna Marie (vlevo) s Ježíšem Kristem (uprostřed) a Janem Křtitelem (vpravo). Tento obraz je ovšem kopie, originál se dnes nachází v břevnovském klášteře. Oltář byl v roce 2013 zrestaurovaný.

V interiéru jsou také vitrážová okna, ozdobná klenba a malby na stěnách, zvláště malba v presbytáři, zobrazující pověst o založení kostela a Orlové, jejíž restaurace proběhla r. 2013. Nacházejí se zde také funkční varhany od firmy Bratři Riegrové z Krnova. Tento hudební nástroj se skládá z 2700 píšťal.

Ke kostelu vede přístupové schodiště z roku 1861, které je od přestavby kostela v roce 1905 ve tvaru písmene Y. Po stranách jej doplňují 4 kamenné sochy svatých v životní velikosti. Na dolní části schodiště (u cesty) se nachází dvě sochy z roku 1863, nalevo je to socha sv. Josefa a napravo socha sv. Benedikta. O 8 let později, tj. roku 1871, byly k horní části schodiště přidány další dvě sochy, nalevo je to socha sv. Hedviky a napravo socha sv. Jana Nepomuckého. Jedná se o velmi kvalitní dílenskou kamenickou práci.

Historie

Prvotně zde stála kaple údajně postavená za knížete Měška z rodu Piastovců. Datum zprovoznění kaple není znám. Podle pověsti vznikla na základě narození jeho syna Kazimíra. Měšek se tehdy se svou družinou a manželkou Ludmilou vydali na lov do zdejších lesů. Pod skalnatým návrším rostly duby, zde se tedy rozhodla družina s Měškem a Ludmilou odpočívat. Najednou se na nebi zjevil orel s úlovkem, jenž mu vypadl ze zobáku a dopadl k nohám Ludmily. Měškova manželka i přes velké leknutí úspěšně porodila syna Kazimíra. Na památku této události byla na návrší postavena ona zmíněná kaple, o níž je první zmínka z listiny vratislavského biskupa Vavřince z roku 1223, která je považována za první zmínku o Orlové. Již v té době patřila osada benediktinskému řádu z Týnce u Krakova.

Ke konci 13. století přichází do Orlové benediktini, protože byl do osady Orlové převedeno opatství kláštera v Týnci. V té době osada Orlová patřila mezi významná poutní místa. Benediktini využívali tehdejších solných pramenů z Orlové a osady Karvín (dnes Karviná-Doly).

Namísto dosavadní kaple vystavěli nový kostel, který byl posvěcen 14. srpna 1466 a jenž zatížil hospodářství benediktýnského kláštera. V roce 1561 byl benediktýnům kostel zabaven spolu s klášterním jměním knížetem Václavem III. Adamem Těšínským (vyznavající evangelickou víru), klášter převedl do majetku fryštátského panství a kostel začal sloužit evangelíkům. V době pobělohorské roku 1631 byl benediktýnům kostel navrácen. Koncem 17. století ho přestavěli do barokního stylu, klášter se řádu ovšem navrátit nepodařilo. Majiteli orlovsko-lazeckého statku byli v té době Bludovští z Bludovic, a to až do konce první poloviny 19. století. Následně statek získal Jiří Thomke, nejprve jako nájemce, posléze ho odkoupil. Po jeho smrti získali majetek Mattencloiti.

V letech 1903 – 1905 byl kostel až na presbytář rozebrán a přestavěn na nynější novogotický chrám, navržený Josefem Bergerem. Vlivem poddolování několikrát hrozil zánik kostela. V 80. letech 20. století tomu však zabránil papežský prelát ThDr. Antonín Huvar, který spolu s děkany a svými farníky kostel zajistil a postupně opravoval. Po sametové revoluci se kostel dočkal postupné rekonstrukce a zbavil se nepůvodních architektonických prvků nahrazených během komunistického režimu. V roce 2013 byla rekonstrukce dokončena do své podoby z roku 1905.

Věděli jste, že...?

• V severní věži bylo za druhé světové války zřízeno kulometné hnízdo.
• V jižní věži byly během rekonstrukce nalezeny dokumenty o životě obyvatel před novou výstavbou kostela.
• Do kostela chodili také lidé z tehdy samostatných obcí Poruba a Lazy, po vlastním kostelu lazečtí obyvatelé netoužili z obavy na velmi pravděpodobné dosazení polského faráře.

Zajímavá místa v okolí:

• Zámecký park a bývalý zámek – Tabule číslo
• Vlakové nádraží - Tabule číslo
• Bývalý hotel Stern – na ul. Nádražní 112, kdysi hotel, exteriér se secesními prvky, dnes v soukromých rukou.
• Budova římskokatolické farnosti – ul. Lidická 770, sídlí zde orlovská farnost od roku 1996.
• Staré náměstí - významný střed města Orlové, kde se konaly trhy, manifestace, demonstrace a další významné akce a události. Do roku 1939 ji město nevlastnilo, ale pouze si jej pronajímalo, což byl ojedinělý případ z celého Československa. Na náměstí byl 6. července 1930 přivítán československý prezident T. G. Masaryk.
• Budova radnice – Klasicistně laděná stavba dvacátých let 20. století, postavená jako radnice v roce 1928. Nahradila původní radnici s pseudorenesančním štítem z roku 1908. V současnosti zde sídlí stavební odbor a odbor životního prostředí městského úřadu, lékárna a kavárna. Kulturní památka od roku 1993.
• Budova dnešní městské polikliniky – dříve obchodní dům Chamrád s hotelem Orlová, 28. února 2002 otevřena jako poliklinika. Budova je v majetku města Orlová.
• Bývalá městská spořitelna – funkcionalistická stavba z roku 1927 na ul. Petra Cingra 840. Sídlila zde spořitelna, část svého času i knihovna. Spořitelní trezor byl uchováván ve speciální kapalině, která by zabránila zloději ke krádeži. Za socialismu byla okna z chodby nahrazená luxfery, po sametové revoluci došlo k výměně oken v přízemí a vybudována cukrárna. Budova momentálně chátrá a hledá se její další využití.
• Tramvajový násep – vyvýšenina naproti kostela, nacházela se zde zastávka tramvajové trati Orlová,náměstí – Kopaniny - Karviná.
• Bývalá klášterní škola - založena v roce 1877 milosrdnými sestrami řádu Karla Boromejského. Jednalo se o soukromou dívčí česko-německou školu, ve své vlastní budově nad závorami a u křižovatky od roku 1887. V roce 1946 byla na školu Místním národním výborem v Orlové uvalena národní správa, o dva roky později školu obsadila armáda. V květnu 1950 se kongregace rozhodla k opuštění budovy, a to v důsledku likvidačních zákroků proti katolické církvi. Dnes slouží objekt k podnikatelským účelům.
• Ulice Petra Cingra – hlavní ulice v Orlové, dříve s velkým podílem obchodů a služeb. Dřívější názvy hlavní třídy: Haupt Straße, Masarykova třída, Piłsudskiego ulica, Adolf Hitler Straße, Gottwaldova třída.